Reklama
 
Blog | Lucie Veselá

Jarina

Svůj život si tvořím sama.

Mé myšlenky a přání, do kterých dávám svou energii se zhmotňují.

Laskavý vesmír mne podpoří.  Náhody jsou, stačí  jim pomáhat.

My ženy jsme bohyně. Prý. Umíme pohnout i vesmírem.  Prý. To čemu dáme energii, to sílí. Prý.  Muži jsou andělé. Svůj život si tvoříme sami. Utváříme. Každým novým dnem, každým snem. Není to na tom světě paráda ? Jak může být někdo naštvaný nebo smutný. Dávám jen co můžu dát. Ostatní berou jen co můžou brát. Když jim to někdo dovolí.

 Co vysíláme, to také do svého života přitahujeme. Prý.  Naše božské myšlenky a vize jak vytvořit hezký domov, jak to udělat, aby z nás byli nejlepší maminky a tátové, nejlepší partnerky a milenci, naše práce je posláním a zhmotněním našich tužeb.   Naše  myšlenky se umí zhmotňovat. Překonávat čas i kontinenty.  Máme  vůli a ve svých snech a přáních jsme neoblomní. Dokud to jde, dokud dostáváme alespoň slabou naději, alespoň malé „chci“ i z druhé strany.  Když ne, umíme mít přání jiná. Je přeci tolik toho co si můžeme přát. Netrápíme se zbytečně.  Umíme dávat i přijímat vlnu štěstí.  I když se něco nepodaří,  víme, že děláme to co  jsme si přáli a svým přáním se nezpronevěříme. Jsme energičtí a zdraví.

Přání aby tu po mně zůstalo dobře.  Abych  svým „chci “ pomáhala druhým odvrátit bolest, zlé úmysly,  nesváry. Abych se přičinila svým bytím a všemi schopnostmi které mám k pochopení a porozumění přírodě, harmonii bytí. Abych uměla čelit nesmyslům. Co je a proč je dobré, to vím a učím se jak nechávat  ostatním ten jejich koláč štěstí. 

Reklama

Žena je jako růže. Krásná a silná a zranitelná, má trny když jí někdo ubližuje. Jindy zase slzy jako rosu, která sejme břímě černé noci. Žena ze své podstaty krásu vytváří.  Proto se hezky oblékáme. Proto věnujeme tolik času a energie svému zevnějšku. Vzděláváme se a chceme zažívat nové, abychom byli bohyně. Bohyně pro svého muže,  pro své děti, inspirací pro něj a své kamarádky, on zas pro nás a své kamarády. Nenahraditelné, neopakovatelné, jedinečné bytosti.  Kdo v  nás  bohyni  či anděla objeví, jsme ochotné pro něj nebo on pro nás udělat cokoli ?

Chceme se cítit dobře, tak děláme dobro. Pečeme, vaříme, uklízíme, spravujeme a sázíme kytičky. Takový  jeden tulipán, ten  dokáže prosvítit celý pokoj. Celý den. Je symbolické jak se ráno probouzí a rozvine se, je křehký, jako žena a přece  připomíná víc muže. Ten tuli tuli tulipán.   Kvete jenom na jaře.  Silák s voskovaným okvětím.  

Jaká živím  přání a co přijímám.  Nechci zraňovat. Nechci svou slepou laskavostí živit ty co zraňují.  Moje radost  nechci aby byla  bolestí….čertovsky ctnostné snoubení se „já + Aj“.  No to přeci každý ví  proč ano a proč ne?